MAPA PRO NAVIGACI   TRASA

[úvod] [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16] [17] [18] [19] [20] [21] [22] [23] [24] [25] [26] [27] [28] [29] [30] [31] [32] [33] [34] [35] [36] [37] [38] [39] [40] [41] [42]


17. DEN, 6. 3. 2001, ÚTERÝ - MELBOURNE, ČÁST PRVNÍ

Vstali jsme v pohodě v 8:30 a po snídani vyrážíme do města. Kolem St. Francis' Church (postaven 1841 - 1845, je to nejstarší kostel ve Victorii), General Post Office a Royal Arcade, což je nejstarší dochovaná pasáž v Melbourne, jsme dorazili na Flinders Street, kde nastupujeme do okružní tramvaje City Circle. Ta objíždí celé centrum a je kupodivu zadarmo. Objeli jsme jedno kolo a vystoupili na stejné stanici, co jsme nastoupili. Mirka chtěla na rozdíl od nás vystoupit o stanici dřív a tak jsme se trochu pohádali. Pro uklidnění jsme zalezli do stínu St. Paul's Cathedral, která byla vybudována v roce 1866. Naše cesta potom vede po Swanston Street na Melbourne Central, což je veliké shopping centrum. V jeho středu stojí stará muniční věž, která byla vyhlášena historickou památkou a proto nemohla být zbourána. Tak to všechno postavili okolo ní a samotnou věž schovali pod skleněný jehlan zřetelně viditelný i zvenku. Dali jsme si polední gábl ve foodcourtu, napsali pohledy a vyrazili do Old Melbourne Gaol.

Tento vězeňský komplex byl postaven v roce 1851 a fungoval až do roku 1929. Za tu dobu zde bylo popraveno 135 odsouzenců. V roce 1972 byl otevřen poslední dochovaný blok cel, ve kterém je umístěno trestanecké muzeum. Část expozice je věnována Nedu Kellymu, takovému australskému Jánošíkovi, který byl 11.11.1880 popraven. Pavel zapózoval pro kameru jako trestanec v jedné z cel, já jsem si pak na sebe obléknul masku s brněním Neda Kellyho. Pak se ozval bachařský zvon, který ukončil naši prohlídku vězení.

Přes Chinatown, kde jsme si koupili něco k pití, jdeme k nejvyšší budově jižní polokoule, k Rialto Towers. Jsou 253 metrů vysoké a my musíme samozřejmě nahoru. Jedním z nejrychlejších výtahů na světě to do 55. patra na vyhlídkovou plošinu trvá jen 38 vteřin. Ještě dole jsme si ale prohlédli film představující Melbourne a stát Victoria. Nahoře jsme se pokochali výhledem na Melbourne, včetně slavných tenisových dvorců Roda Lavera a v dálce ležícího Albert parku, kde se včera jela Velká cena Austrálie formule 1.

Už večerním městem pak míříme domů. Ještě děláme zastávku v internetové kavárně, protože se Mirce zablokoval mobil a ona potřebuje PUK. Doma u Terezy jsme až za tmy. Navečeřeli jsme se, dopsali deníky a snažili se zanechat Tereze zprávu na mobil, že zůstaneme do čtvrtka. Bezvýsledně. O půlnoci jdeme spát.